Hra na hoboj

Vyučující: Karel Walta

Hoboj patří mezi nejstarší hudební nástroje světa. Jeho původ je směřován do Indie, kde se objevují první zmínky o jeho vzniku přibližně ve 12. století před Kristem. Z Asie převzali hoboj Řekové, kteří jej nazývali AULOS. Ve středověké Francii je znám jako CHALUMEAU neboli šalmaj. První písemné označení hoboje HAUTBOIS (haut – vysoký, bois – dřevo; tj. dřevěný nástroj pro vysoké tóny), pochází z 12. století. Počínaje skladbami J. B. LULLYHO (1664) je hoboj zastoupen rovněž v orchestru.

Užití hoboje je nejen ve hře sólové, ale také v komorní a symfonické. V současnosti je rovněž hojně využíván v hudbě populární.

Cílem výuky hry na hoboj na ZUŠ je získání základních dovedností ke zvládnutí tohoto nástroje. Nabízí se zde rovněž uplatnění hráčsky vyspělejších žáků v dechovém orchestru či v komorních seskupeních, která jsou součástí hudebního vzdělávání na ZUŠ.